Dost bylo odpadu! Jednoduché rady a tipy jak žít ekoLOGICKY

Každý z nás nejspíš zaznamenal v posledních letech environmentální problémy způsobené tunami každoročně vyprodukovaného odpadu.

S rostoucí populací a spotřební dobou totiž neodmyslitelně přichází také více odpadního materiálu, který nám začíná přerůstat přes hlavu.

Plastová krize - odpadky

Tentokrát se však z dlouhého seznamu odpadů zaměříme především na materiál, který každého z nás „pronásleduje“ na každém kroku – PLAST.

Aniž bychom si to mnohdy uvědomovali (nebo chtěli uvědomit) tak plast je všude kolem nás – na ovoce a zeleninu dostanete v obchodě několik igelitových sáčků, v restauraci vám dají do pití brčko, na festivalu dostanete plastové talířky, po cestě z práce si dáte kávu „s sebou“ a ve vlaku dostanete pití v pet lahvi zdarma.

A tím výčet nekončí.

Schválně se zkuste sami zamyslet, kolik potravin a nápojů, které nakupujete, jsou zabaleny (nejen) do plastových obalů.

A teď si představte, že se tento proces nákupů a vyhazování opakuje den co den, stále dokola u miliard lidí na celém světě…

Uvažovali jste však někdy nad tím, že to jde i jinak?

Nejdříve fakta

Odpad

  • Každý rok celosvětově vyprodukujeme přes 2 miliardy tun odpadu. To je v rámci deseti let 20 miliard tun.
  • V roce 2017 jsme v České republice vyprodukovali 34,5 mil. odpadu, z toho 5,6 mil. komunálního odpadu.
  • Od roku 2016 do roku 2018, se v ČR produkce odpadu zvýšila o 0,8 %, od roku 2009 dokonce o 7,0 %.

Plasty

  • Každoročně se vyrobí 300 miliónů tun plastu.
  • Celosvětová produkce plastu se od 60. let 20. století zdvacetinásobila.
  • V oceánech plave 268 000 tun plastů, což je 5,2 bilionů kusů plastu.
  • V oceánech existuje 6 uměle vytvořených odpadních ostrovů.

  • Nejvíce plastů, které putují do moří produkuje Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam. Na 20. místě je USA.
  • Téměř polovině mořských savců a ptactva se do těl nedopatřením dostane mořský odpad, který je může poranit nebo zabít.
  • Plastový odpad zabíjí každý rok enormní množství ryb, téměř milion mořských ptáků a 100 tisíc mořských savců či želv.

Mikroplasty

Ne všichni se možná setkali s pojmem „mikroplasty“. Mikroplasty jsou mikroskopické plastové úlomky, které okem nelze spatřit. Dle statistik právě mikroplasty tvoří více než 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu a obsahuje je 80 % kohoutkové vody, kterou každý den pijeme.

Z moří se mikroplasty dostávají také do těl živočichů, a tak ti, kteří nejsou vegetariány ani vegany pak přijímají mikroplasty nejen ve vodě, ale také skrz potravu.

Nedávná studie vědců z vídeňské Lékařské univerzity dokazuje, že se do našeho těla mikroplasty opravdu dostávají. Při výzkumu objevili částice mikroplastů ve vzorcích stolice osmi lidí z různých částí světa. Vzorky obsahovaly devět různých druhů plastu a některé úlomky měřily až 5 milimetrů.

Výsledky výzkumů škodlivosti mikroplastů poukazují pouze na možná rizika, jako jsou karcinogenní účinky či přenos bakterií.

Co mohou v našich tělech mikroplasty způsobovat však zatím není jasné. 

Zdroje:
http://www.osn.cz/fakta-o-znecisteni-mori-a-oceanu/
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/more-plastu-grafika-plastovy-odpad-oceany-mikroplasty/r~a9f499305cf611e885e30cc47ab5f122/?redirected=1549812317
http://www.ceskovdatech.cz/clanek/69-drtivy-odpad-kolik-odpadu-vyprodukujeme-a-co-s-nim-v-cesku-delame/
http://www.prumyslovaekologie.cz/Dokument/105025/produkce-odpadu-v-cr-v-roce-2017.aspx
http://www.dostbyloplastu.cz/#dopady

Co s tím?

Často se setkávám s argumentem, že nejvíce odpadu stejně vyprodukují rozvojové země a s tím my v Česku nic nezmůžeme a vlastně za to znečištění planety ani nemůžeme.

Ano, ukázat prstem, říct že za to může někdo jiný a zříct se tak odpovědnosti je ta nejjednodušší varianta. Nicméně každý, kdo už v životě udělal nějaká zásadní rozhodnutí ví, že pokud ve světě chceme vidět změnu, musíme začít především u sebe.

A jinak tomu není ani v tomto případě.

Místo výmluv bychom se tedy měli zaměřit spíše na pozitiva, ze kterých můžeme těžit. Velikým benefitem pro nás je, že nám naše země v omezování plastů (či jakéhokoli jiného odpadu) vychází vstříc. Nejenže zde máme plno dostupných informací, které nám mohou naše rozhodnutí zjednodušit, ale také alternativ, díky kterým můžeme plasty omezit či zcela nahradit.

Do boje proti plastu se zapojilo dokonce Ministerstvo životního prostředí, které spustilo iniciaci #dostbyloplastu.

Na svých stránkách publikují informace o možných dopadech. Snaží se tím podporovat podniky s občerstvením, aby svým zákazníkům nabídli alternativy, za které nebudou muset platit více a nabízejí možnost zapojit se také firmám a úřadům.

Co můžu udělat konkrétně?

Jak jsme již zmínili, změna začíná vždy u nás samotných.

K tomu, abyste vaší produkci odpadu snížili vedou jednoduché kroky či změny návyků, které stačí zařadit do života. 

Místo igelitových tašek a sáčků – plátěné

taška, eko, ekologie

Zdroj: www.bagbliss.com

Abychom se vyhnuli sáčkům a igelitkám, stačí si pořídit vlastní, které si na nákupy budeme vždy nosit  s sebou.

Na trhu v současné době najdete mnoho druhů plátěných od různých značek, nemusíte se tedy bát, že byste nesehnali třeba i designové kousky, kolikrát také s ekologickou tématikou.

Pokud potřebujete zabalit něco, co by sáček mohlo ušpinit, jsou k dostání 100% kompostovatelné sáčky. Po použití je stačí hodit do hnědého kontejneru na kompostovatelný materiál.

Do módy se začínají vracet také síťovky, které věřím, nejsou pro každého, ale účel samozřejmě splňují a dost možná nějakou objevíte třeba u prarodičů ve skříni.

Vlastní hrnek na kávu

Hodně z vás nejspíš zná situaci, kdy zrovna nemáte čas na to, abyste si v klidu sedli v kavárně, ale to kafe by fakt bodlo. A tak si vezmete jedno s sebou, protože kelímek je přece z papíru.

OMYL.

Kávové kelímky se potahují speciální nepropustnou vrstvou, která jej dělá nerecyklovatelným.

Přesněji řečeno bychom na jejich recyklaci potřebovali speciální linku, kterou bohužel nemáme k dispozici. Každý vyplýtvaný kelímek tedy musí nahradit další zcela nový, což vede k tomu, že všechny kelímky na kávu, které se za rok na světě vyrobí, by obkroužily planetu 1360×  – a to je opravdu hodně.

Pokud si tedy rádi dopřáváme kávu na cestách, je dobré si pořídit vlastní kelímek, do kterého vám obsluha vaši kávu připraví.

Výhodou vlastního kelímku je to, že si v něm můžete brát také kávu z domu. Navíc jej nemusíte po celou dobu držet v ruce, ale kávu si můžete odložit na později – nejenže vám neproteče, ale pokud si pořídíte hrnek s s termo vrstvou, také udrží kávu teplou.

Zapomněli jste váš hrnek doma? Nezoufejte.

Projekt je sice v plenkách, ale od konce minulého roku začínají některé kavárny nabízet kávu s sebou do vratného kelímku. Tyto kelímky jsou sice plastové, ale zato se dají používat opakovaně a jsou recyklovatelné.

Za kelímek u obsluhy zaplatíte zálohu 50 Kč a vrátit jej můžete v kterékoliv kavárně, která je do projektu zapojená.

Pití s sebou

Stejně jako vlastní kelímek, tak i vlastní lahev na vodu či termolahev ušetří životní prostředí. Ekologické lahve najdete hned v několika e-shopech, ale také v kamenných prodejnách.

Zvolit si můžete nejen velikost, ale také materiál, tvar či barvu.

Hygiena

Pokud jste na cestách, berte si vlastní kosmetiku a hygienické potřeby. Plastový kartáček na zuby vyměňte za bambusový, nebo dřevěný. A pokud chcete opravdovou změnu, můžete zkusit přírodní kartáček ze stromu Salvadory perské.

Chci omezit víc, než jen spotřebu plastu

zerowaste, bez odpadu

Snažit se omezovat plast je sice dobrým startem, ale měli bychom si uvědomit, že existuje také mnoho dalších věcí, které bez rozmyslu vyhazujeme.

Neměli bychom se tedy zaměřovat pouze jednostranně, ale uvažovat nad celkovým poměrem toho, co nakoupíme a vyhodíme, ať už jde o jídlo, oblečení, nábytek nebo třeba kosmetika.

Při každém nákupu bychom měli myslet na to, zda danou věc opravdu potřebujeme a zda ji opravdu ji spotřebujeme.

Je lepší se na chvíli zastavit a popřemýšlet, než bez rozmyslu koupíme balení 2+1 zdarma, jen proto, že je ve slevě anebo nové oblečení jen proto „že by se mohlo někdy hodit“ (s největší pravděpodobností totiž nebude).

Jakmile si tyto okolnosti začneme uvědomovat, dojde nám také to, že některé věci vlastně vůbec nepotřebujeme, anebo že je nemusíme kupovat nové, protože je můžeme sehnat i jinou cestou.

Tipy:

  • Pokud „potřebujete“ oblečení, zkuste nejdříve zajít do seconhandu.
  • Máte někoho, kdo umí šít, nebo jste sami kreativní? Vytvořte ze starého oblečení nové.
  • Sháníte nábytek? Co takhle bazar nebo renovace?
  • Vyrobte si kosmetiku doma (inspirace na internetu je mnoho).
  • Zkuste ZEROWASTE.

A hlavně – jděte příkladem. Protože ukázat druhým, že „to jde, když se chce“ je nejlepší cesta k tomu, aby také oni začali měnit svůj přístup.

Třídit a recyklovat

recyklace, třídění odpaduRecyklaci uvádím sice až na konci, ale v podstatě je to základ, na který si již většina Čechů zvykla.

Nutno však podotknout, že ani recyklace není nekonečný proces, protože recyklované materiály se časem opotřebí a jejich další recyklace již není možná. Proto bychom se měli zaměřovat na celkové omezení odpadu jako takového.

Základ papír, sklo a plast je celkem jednoduchý – stačí si pořídit barevné koše na tříděný odpad, ale také můžete bez problému využít třeba staré krabice.

Obecně informace o třídění odpadu najdete přímo na barevných kontejnerech. Pokud si nejste jistí, raději si před vyhozením ještě jednou přečtěte, zda do kontejneru daný materiál patří.

O konečné třídění se starají zaměstnanci třídících linek, kteří odstraní všechny nežádoucí materiály a ostatní materiály dále rozdělí na samostatné podskupiny.

Jsou tedy významnou součástí celého procesu

Ne všechny materiály se však dají třídit a někdy také ty, které byste logicky hodili do jednoho z barevných kontejnerů nakonec patří jinam. Proto přikládáme základní návod, který by vám v třídění mohl pomoct.

PLAST – ŽLUTÁ

Stručný přehled
  • Patří zde: sáčky, igelitky, PET lahve (sešlápnuté!), fólie, obaly od kosmetických a pracích přípravků (čisté!), kelímky od mléčných výrobků (čisté!), balící fólie, CD obaly, pěnový polystyren (v menších kusech) a další výrobky z plastu
  • Nepatří zde: znečištěné obaly, obaly od nebezpečných látek a barev, podlahové krytiny, novodurové trubky
  • Jaké množství plastu se znovu recykluje? 32 % (18 % se používá na výrobu energie, 50 % míří na skládky)
  • Kolikrát se dá plast recyklovat? 5 – 7 ×

PAPÍR – MODRÁ

Stručný přehled
  • Patří zde: čisté papírové obaly, časopisy, noviny, sešity, lepenka, obálky (i ty s fóliovým okénkem), papíry (i s kancelářskými sponkami)
  • Nepatří zde: jakýkoliv znečištěný papír (papírové kapesníčky, papíry od barev, oleje, či jiných substancí), celé svazky knih, papír nasáklý vodou (například navlhlé lepenkové krabice)
  • Jaké množství papíru se znovu recykluje? 90 %
  • Kolikrát se dá papír recyklovat? 5 – 7 × (vy výjimečných případech až 20 ×)

SKLO – ZELENÁ a BÍLÁ

Na většině místech máme k dispozici pouze zelený kontejner, kam vhazujeme všechny druhy skla, avšak pokud se vedle sebe nachází zelený i bílý je nutné třídit sklo také podle barev, a tedy průzračné do bílého a ostatní do zeleného.

Stručný přehled
  • Patří zde: všechny druhy skleněných lahví a sklenic (čisté!), tabulové sklo
  • Nepatří zde: porcelán, keramika, zlacená, pokovená či drátovaná skla, zrcadla, sklokeramika, varné a laboratorní sklo
  • Jaké množství skla se znovu recykluje? X
  • Kolikrát se dá sklo recyklovat? Neomezeně

NÁPOJOVÉ KARTONY – ORANŽOVÁ

Kontejner na kartonové nápoje nemusí být oranžový, ale poznáte jej podle oranžové nálepky.

Stručný přehled
  • Patří zde: krabice od nápojů a mléka (sešlápnuté a čisté!)
  • Nepatří zde: sáčky od kávy či jiných potravin, krabice obsahující zbytky nápojů a potravin
  • Jaké množství nápojových kartonů se znovu recykluje? X
  • Kolikrát se dají nápojové kartony recyklovat? Papírová část 5 – 7 ×, polyetylén a hliník se používá jako palivo do cementáren nebo se zpracovává na další výrobky

Abyste měli pravidla třídění stále na očích, vytvořili jsme pro vás letáček, který si můžete stáhnout a vytisknout pro sebe nebo své blízké:

Jak třídit odpad?

Více informací naleznete zde: https://www.jaktridit.cz/, https://www.samosebou.cz/

Blýská se na lepší zítřky?

I přes všechno negativní máme naději, že si lidé začínají vážnost situace čím dál tím více uvědomovat, a tak vznikají nejrůznější kampaně, projekty a také obchody, které se snaží proti nadužívání plastů bojovat.

Bezobalové prodejny

Bezobalové prodejny se řídí konceptem „zerowaste“ a tudíž vše co v obchodě najdete je bez obalu.

Výrobky, suroviny, kosmetiku či čistící prostředky si tedy odnášíte ve vlastních znovupoužitelných obalech a tím předcházíte vzniku dalšího odpadu. Prodejny se navíc snaží poskytovat osvětu a předávají své zkušenosti dalším lidem, kteří by si rádi založili bezobalový obchod.

Síť prodejen se začíná rozšiřovat po celé ČR a najdeme je například v těchto městech:

Ostrava: Tyršova 20, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz

Opava: Dolní nám. 307/19, Město, 746 01 Opava

Brno: Hrnčířská 573/6, 602 00 Brno-Královo Pole

Praha: Bělehradská 96, 120 00 Praha 2

Frýdek-Místek: Radniční 1245, Frýdek, 738 01 Frýdek-Místek

Více informací naleznete zde: https://bezobalu.org/

Evropská unie proti plastu

I když ne vždy jsou restrikce pozitivní a zdají se být omezující, občas (například pokud jde o problémy, které ohrožují životní prostředí) je nutné zakročit také „seshora“.

Koncem minulého roku tak EU dospěla k rozhodnutí zakázat od roku 2020 všechny plastové výrobky na jedno použití jako například: jednorázové plasty příbory a talíře, brčka, tyčinky do uší, polystyrenové obaly či hrnky a další.

Čištění oceánů

Systém Ocean Cleanup
Zdroj: www.theoceancleanup.com

Již v roce 2013 přišel teprve 19 letý Holanďan Boyan Slat s plánem, jak zbavit oceány plastů. Trvalo však dalších pět let vývoje, než byl projekt s názvem The Ocean Cleanup spuštěn.

Tento plovoucí systém, který se pohybuje pomocí větru a proudu vln se skládá z trubek a sítí a tvoří tak obrovskou bariéru zachycující podmořský odpad.

Koncem minulého roku byl tak spuštěn první testovací „sběr“, který jak se později zjistilo má ještě své chyby.

Bariéra je sice schopná plasty zachytit, ale nedokáže je udržet a než se odpad přesune do sběrných košů, odpluje pryč. Zkušenosti z praxe jsou však pro vědce důležité, jelikož na základě reálných testů mohou systém dále vylepšovat.

Nyní předpokládají, že v roce 2020 představí nový prototyp a do roku 2040 se jim podaří vyčistit oceány.

„Plastové“ kampaně v Česku:

https://www.plastjepast.cz/ – díky kampani plast je past se dostaneš k filmům, které můžeš veřejně promítat jako osvětu, taktéž můžeš na jejich stránkách podepsat výzvu či finančně přispět.

http://www.dostbyloplastu.cz/ – iniciativa, kterou spustil ministr životního prostředí Richard Brabec se snaží redukovat nadužívání odpadního materiálu na úřadech, v restauracích, firmách, kavárnách atd.

Dost bylo odpadu! Jednoduché rady a tipy jak žít ekoLOGICKY
5 (100%) 1 hlas[ů]

Zanechat komentář