Zbývá pouhých 20 % deštných pralesů – jak to bude dál?

požáry, deštné pralesy

Zdroj: www.youtube.com

Říká se, že deštné pralesy jsou „zelenými plícemi“ planety země. Nevytvářejí sice většinu kyslíku, jak se kdysi předpokládalo, ale to nemění nic na tom, nakolik jsou důležité. Na jejich území se nachází největší počet organismů, jejichž rozmanitost nebyla doposud zcela zmapována. Odhaduje se dokonce, že většina z nich nebyla zatím ani objevena. Svou existencí taktéž zajišťují stabilitu klimatu a zázemí pro 2/3 všech živočichů a rostlin.

Logicky vyplývá, že něčemu tak (nejen pro nás) vzácnému bychom měli přistupovat s úctou a záměrem toto místo ochraňovat. Ale vzhledem k lidskému přístupu k přírodě asi nebude nijak překvapivé, že děláme pravý opak.

Téměř 80 % pralesů bylo již zdevastováno a zbylých 20 % je vážně ohrožena.

Kácení, těžba, vypalování

požáry, zvířata, záchrana

Zdroj: savetheorangutan.org

Za mizení deštných pralesů může především průmysl a zemědělství.

V první řadě dochází ke zničení po tisíce let živoucího ekosystému. Rostliny jsou nenávratně zahubeny a s nimi i možnost využít je pro vědecké účely, například jako zdroj léčiv. Původní živočišné druhy jsou vyhnány ze svého přirozeného prostředí a zvířata jsou často zabíjena nebo zavírána do klecí.

Ohroženy jsou také přírodní národy, které dodnes žijí původním způsobem života. Přichází nejen o svůj domov, ale také zvyky a kulturu, což může vést k úplnému rozpadu těchto společenství.

Získané dřevo se nakonec spotřebovává především jako palivo či materiál k výrobě zboží a půda je využita pro zemědělské účely (např. pěstování palmy olejné, chov dobytka).

Palmový olej

Jedním z důvodů vypalování deštných pralesů je palmový olej, který je kvůli své nízké ceně ve skupině nejpoužívanějších rostlinných olejů.

Špatnou zprávou je, že se nevyužívá pouze jako palivo, ale oblíbili si ho také výrobci potravin a kosmetiky. Najdeme jej ve sprchových gelech, šampónech, krémech, v čokoládách, pražených oříšcích, arašídových máslech, margarínech, listových těstech, müsli, sušenkách, cukrovinkách, brambůrkách a takto bychom mohli pokračovat do nekonečna.

palmový olej

Zdroj: independent.co.uk

Právě proto, že palmový tuk najdeme v produktech denní spotřeby, může naše rozhodnutí přímo ovlivnit poptávku. Na každém nákupu tedy záleží.

Čím více lidí se rozhodne nekoupit produkt obsahující palmový olej, tím nižší bude odbyt a také zisk z prodeje. Stačí pozorně číst etikety a výrobky s palmovým olejem nahradit těmi, které tento tuk neobsahují.

Dost plantážím

Indonéský prezident Joko Widodo učinil rozumný krok, když minulý rok podepsal tříleté pozastavení rozvoje dalších plantáží pro palmový olej. Ušetřil tak hektary deštných pralesů, které by padly na pěstování palmy olejné.

Také Evropská unie zvažuje zákaz využití palmového oleje v biopalivech. Ochránci přírody však upozorňují, že úplný zákaz není řešením a je nutné přijmout opatření, která povedou ke zodpovědnému a udržitelnému zacházení s touto komoditou.

 „Sójová invaze“ a chov dobytka

dobytek, krávy, býk

Zdroj: hasshe.com

Další výrazný podíl na kácení deštných pralesů má produkce sóji a chov hospodářských zvířat. V roce 2016 bylo vypěstováno a sklizeno 324 miliónů tun sóji luštinaté a kvůli pastvinám potřebným pro chov je každoročně vykáceno okolo 12 000 km² pralesa.

Veganská či vegetariánská strava, která obsahuje mnoho výrobků ze sóji, jako je tofu, tempeh, pomazánky, mléka či jogurty, by se na první pohled mohla jevit jako hlavní příčina. Klíčovým problémem jsou však zmíněné chovy, jelikož největší procento produkce sóji je využíváno jako krmivo pro zvířata.

Jaké jsou následky?

pralesy, kmen

Zdroj: earthobservatory.nasa.gov

Následkem těchto zásahů  vzniká přibližně pětina globálních emisí skleníkových plynů, které zhoršují životní prostředí. Dochází k sesuvům půdy, povodním, požárům, půdním erozím, obdobím sucha, zanášení údolních nádrží a v neposlední řadě se spekuluje také o vlivu na celosvětové klima.

Půda, která se dále využívá k zemědělským účelům je úrodná pouze 2–4 roky, což vede k dalšímu vypalování. Z původní divočiny existující tisíce let tak nakonec zůstane pouze „mrtvá“ planina – nadále nepoužitelná.

Dělají, že neslyší

I přesto jakoby hlasy vědců, ochránců přírody, aktivistů a obyvatel žijících v blízkosti pralesů nikdo neslyšel. Politická reprezentace spolu se zástupci průmyslu slepě schvalují další plochy ke kácení a naprosto přehlížejí alarmující skutečnost, že tím můžeme trvale poškodit nejen faunu a floru, ale také sebe.

destrukce, pralesy, kácení

Zdroj: cbhsyear5geography.weebly.com/

Názorným příkladem je nedávno zvolený prezident Brazílie Jair Bolsonaro. Jeho kampaň byla cílena právě na dřevotěžaře a farmáře. Sliboval povolení další těžby v chráněných oblastech, omezení pravomocí environmentálních organizací či ukončení vzniku dalších rezervací pro domorodé obyvatele.

S plněním svých slibů začal ještě v den svého „prezidentského vítězství“. Ihned přenechal rozhodovací právo za chráněné přírodní oblasti ministerstvu zemědělství. Co to přesně znamená? Osud deštného pralesa dobrovolně vložil do rukou těžařských a zemědělských společností.

Budoucnost na hraně

V roce 2017 a 2018 došlo k vykácení největší plochy doposud. Za 11 měsíců bylo vykáceno 7900 km², tedy o 13,7 % více než v roce předešlém.

Studie, na které společně pracovali vědec z Brazilské akademie C. Nobre a univerzitní profesor E. Masona, upozorňuje, že pokud těžbu nikdo nezastaví, vystavujeme se riziku, že se více než polovina amazonského pralesa stane savanou. V současné chvíli stačí dle výzkumu pouhá 3 % a prales se stane nevyléčitelným.

Co můžeme dělat pro záchranu pralesů?

To nejmenší, co může člověk udělat je, že omezí svou spotřebu produktů obsahující plodiny, kvůli kterým jsou deštné pralesy káceny. Zapojit se však můžeme i aktivněji.

Šířit informace

I v dnešní záplavě informací je možné, že někteří lidé ještě stále neví o katastrofě kácení deštných pralesů a pokud ano, tak jí buďto záměrně přehlížejí, nebo třeba netuší, že oni sami mohou situaci ovlivnit. Nebojte se tedy o ekologii otevřeně mluvit. Snažte se však vyhnout přehnaně negativním emocím, které by mohly druhé spíše odradit, než je vést k zamyšlení.

Oslovit firmy

Výrobci si zakládají na spokojenosti svých zákazníků a pružně reagují na požadavky veřejnosti. Důkazem je „virtuální protest“ proti palmovému oleji, který byl zorganizovaný před několika lety prostřednictvím Facebooku. Lidé se rozhodli kontaktovat firmy, které využívají palmový olej a konfrontovat je s fakty. Událost se dostala také do médií a poté co výrobci obdrželi tisíce emailů, někteří z nich se rozhodli palmový olej nahradit jinou alternativou.

Koupit si kousek pralesa

Aktivita české neziskové organizace Forest.ink nabízí možnost prostřednictvím internetu přispět na vykupování půdy v oblasti deštných pralesů. Mohlo by se zdát, že koupě pozemků bude nejspíš drahá, ale jejich ceny se pohybují v podobném rozmezí, jako ceny našich lesů či polí. Za hektar území chtějí v Ekvádoru okolo 50tis. Kč. V současné době budou získané prostředky využívány také při budování vzdělávacího centra v oblasti rezervace El parasio v Ekvádoru.

Pomoct můžete také prostřednictvím projektu Prales dětem. Stejně jako Forest.ink i tato nezisková organizace postupně odkupuje pralesy. Přispět však nemusíte pouze finančně, ale můžete si koupit například tričko nebo placku a podpořit tak dobrou věc.

Stát se dobrovolníkem

Zapojit se můžete rovněž osobně jako dobrovolník. V Česku tuto možnost nabízí Koalice proti palmovému oleji, kde si můžete vybrat pozici, podle toho, co vás baví.

Na zahraniční programy se soustředí výše zmíněné neziskové organizace Forest.ink a Prales dětem. Přiložíte ruku k dílu tím, že se budete starat o rezervaci a zkusíte si, jaké to je držet protipytláckou a protitěžařskou hlídku. Cestu a program si však dobrovolníci hradí sami.

Jaké to je být dobrovolníkem se můžete dočíst zde:

https://www.studenta.cz/life/cestovani/poznej-dobrovolnikem-v-destnem-pralese-proc-je-treba-ho-chra/r~32441758837011e8a4080cc47ab5f122/

Zbývá pouhých 20 % deštných pralesů – jak to bude dál?
5 (100%) 1 hlas[ů]

Zanechat komentář

7 Shares
Share7
Tweet
Pin
+1
Share